Temná strana podnikání: Vliv podnikatelské aktivity na osobní pohodu podnikatele

Psychologie podnikání je stále relativně mladý obor a byť existuje mnoho studií, které odkrývají ekonomická, sociální a osobní úskalí, stále je třeba dalšího zkoumání (Gorgievski & Stephan, 2016). Autorky upozorňují, že dostupné meta-analýzy týkající se podnikatelské osobnosti jsou převážně průřezové a pouze v ojedinělých případech autoři využili longitudinální design výzkumu (např. Korunka, Kessler, Frank, & Lueger, 2010; Nieß & Biemann, 2014).

Čtyřletá longitudinální studie, kterou provedli Cardon and Patel (2013) tvrdí, že vyšší úroveň stresu vede k vyšším finančním příjmům, ale zároveň k častějším stížnostem ohledně zdraví.

I když podnikatelé v práci zažívají zdánlivě větší zátěž v podobě rizika, stresu, počtu odpracovaných hodin a podobně, mají užitek z autonomie a sebeurčení, které jim podnikání umožňuje (Benz & Frey, 2008). Osobní pohoda sebezaměstnaných osob převládá i v případě, že průměrně vydělávají méně než osoby v zaměstnaneckém poměru (Åstebro, Chen, & Thompson, 2008). McEwen (1998) tvrdí, že přílišná stimulace fyziologického systému (v důsledku pracovní zátěže) vede k fyzickým a psychologickým poruchám jako jsou kardiovaskulární problémy či deprese. Taris et al. (2004) pak upozorňují, že u podnikatelů může přílišné pracovní úsilí vyústit v tzv. sestupnou spirálu. Podnikatel, který není odpočatý, musí následující den vyvinout dodatečné úsilí, aby byl v práci stejně výkonný jako den předchozí. Schonfeld & Mazzola (2015) mj. říkají, že i když je podnikání úzce spjato se stresem, není zcela jasné, jaké jsou psychologické důsledky stresu způsobeného podnikáním. Bakker et al. (2004) se zabývají chronickým stresem pramenícím z pracovní zátěže podnikatele, který následně vede k tzv. syndromu vyhoření (burnout). Vzhledem k omezenému časovému rámci této studie se však syndromem vyhoření zabývat nebudeme, neboť k němu dochází v delším časovém období.

V rámci tohoto projektu budeme sledovat internetové podnikatele v rané fázi rozjezdu podnikání a měření proběhne minimálně ve třech časových bodech. Z předchozího výzkumu (např. Gorgievski & Stephan, 2016) vyplývá, že oblast psychologie podnikání je stále málo prozkoumaná a zejména chybí longitudinální studie, které by monitorovaly vývoj podnikatele ve vymezeném časovém úseku. Taris & Kompier (2003) říkají, že longitudinální design studie umožňuje vyvozovat jasnější závěry především v oblasti pracovní psychologie. Autoři upozorňují na to, že tzv. „cross-sectional“ studie (průřezové studie měřící proměnné v jednom časovém okamžiku) umožňují pozorovat souvislosti ve formě korelací mezi proměnnými, avšak kauzalita zůstává neznámá. Nicméně upozorňují i na úskalí u studií longitudinálních. Zejména může nastat případ, kdy respondenti v průběhu času ztratí zájem o danou studii, a nebo začnou odpovídat zkresleně, protože nechtějí sdělovat osobní údaje týkající se např. jejich zdraví.

Ayala & Manzano (2014) pro longitudinální studii využili telefonického dotazování 650 podnikatelů, u nichž získali 534 použitelných dotazníků (82% úspěšnost) v prvním kole dotazování. Je tedy vidět, že ani v čase T1 není možné využít vždy odpovědi všech respondentů. Může dojít např. k tomu, že odmítnou zodpovědět citlivou otázku týkající se jejich osoby.

Pro účely tohoto výzkumu plánuji oslovit 1000 internetových podnikatelů v rané fázi rozjezdu. Při tomto počtu oslovených respondentů počítám s využitelností 300 dotazovaných v případě optimistické varianty. V rámci pesimistické varianty odhaduji, že bude využitelných a ochotných spolupracovat 200 oslovených respondentů, což činí 20 % osloveného výběru. Jako možnou motivaci ze strany podnikatelů vnímám fakt, že budou svojí účastí moci přispět k rozšíření oblasti poznání ve sféře podnikatelské psychologie a získají možnost srovnání svého výsledku s výsledky jim podobných podnikatelů.

Cílovou skupinou tohoto projektu jsou internetoví podnikatelé v rané fázi rozjezdu podniku. Studie má monitorovat 6 měsíců v průběhu raných fází podnikatelské aktivity. Tato oblast je zajímavá zejména díky tomu, že v souvislosti s rozvojem internetu vznikají nové profese (Teichgraber, 2013) a zároveň jsou internetové start-upy dynamické a často velmi riskantní (Su et al., 2015). Tento obor je navíc stále relativně mladý v porovnání s tradičními sférami podnikání a přitom má potenciál měnit celá odvětví (Noboru, 2001). Vezmeme-li v potaz náročnost takového podnikání, bude nepochybně zajímavé pozorovat ranou fázi rozjezdu začínajících firem a případné vlivy na osobní pohodu podnikatele.

Projekt zmapuje prožívání negativních vlivů podnikatelské aktivity. Teoretický přínos bude spočívat ve zjištění, jaké vlivy se podepisují na osobní pohodě podnikatele a zároveň budou navrženy implikace pro další výzkum.

Pro praxi pak taková zjištění budou důležitá zejména v oblasti prevence a eliminace možných nežádoucích vlivů na osobní pohodu podnikatele. Na základě těchto zjištění bude možné sestavit soubor doporučení, kterými se podnikatelé budou moci řídit, aby u nich nedocházelo k nadbytečnému stresu, nadměrnému pracovnímu vytížení, pociťovaní negativních emocí ve vztahu k firmě a záměru ukončit podnikatelskou aktivitu.