Zhodnocení programu podpory podnikání  pro nezaměstnané (SÚPM SVČ) v České republice – Manažerské shrnutí tří realizovaných studií

Zpracoval: Ondřej Dvouletý, Katedra podnikání, Vysoká škola ekonomická v Praze,
e-mail: ondrej.dvoulety@vse.cz

Manažerské shrnutí představuje hlavní závěry plynoucí ze tří realizovaných studií, jejichž hlavním cílem bylo zhodnotit dopady podpory podnikání pro nezaměstnané v ČR, konkrétně příspěvek na založení samostatně výdělečné činnosti (SÚPM SVČ).

 

Důvody pro poskytování finančního příspěvku[1]:

  • Uchování pracovních návyků, zajištění výdělků a obživy.
  • Podpora zajišťuje počáteční kapitál potřebný pro založení podnikatelské aktivity, nezaměstnaní mají příležitost stát se svým vlastním pánem, a jak dělat to, co je baví.

 

Příklad (typického) příjemce podpory (založeného byznysu):

  • Nezaměstnaná žena z Karlovarského kraje obdržela dotaci 60 tis. Kč
    a založila si kadeřnictví jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ).

 

Výzkumné otázky:

  • Jak funguje program SÚPM SVČ a jaká je jeho nákladová efektivita?
  • Jaké jsou dopady programu na úrovni podpořených jednotlivců?
  • Jaká je ekonomická výkonnost nově založených podnikatelských subjektů?

 

Použité výzkumné metody:

  • Analýza nákladů a výnosů (CBA), kontrafaktuální dopadová analýza (CIE), analýza přežití (SA), vícenásobná regresní analýza.

 

Hlavní závěry:

  • Na základě porovnání přímých nákladů programu[2] (výše dotace), vyplacené podpory v nezaměstnanosti a za předpokladu placení zdravotního a sociálního pojištění novými podnikateli, lze program označit za nákladově efektivní.
  • Opatření je zaměřeno především na osoby ve středním věku, osoby s určitou vyšší úrovní kvalifikace a na osoby v dobrém zdravotním stavu. Není cíleno na znevýhodněné nezaměstnané[3].
  • Kontrafaktuální dopadová analýza prokázala, že účastníci programů SÚPM SVČ měli v porovnání s neúčastníky v průměru podstatně kratší celkovou délku součtu následujících evidencí a menší počet následných evidencí na Úřadu práce2.
  • Drtivá většina účastníků (91,3 %) se do evidence úřadu práce v analyzovaném období nevrátila2.
  • Jednou z cílových skupin účastníků programu mohou být na základě provedené analýzy absolventi učebních oborů zakončených výučním listem, a to s maturitou i bez maturity2.
  • Rok po obdržení dotace bylo 99,1 % nově založených podnikatelských subjektů ekonomicky aktivní, dva roky po obdržení dotace tomu bylo 98,4 % nově založených podnikatelských subjektů[4].
  • Dopady na finanční výkonnost podpořených podniků jsou ale omezené. Drtivá většina podnikatelů podniká samo (bez zaměstnanců) formou fyzické osoby. Pouze 4 % podpořených podnikatelů má alespoň jednoho zaměstnance. Více než polovina podnikatelů vykazuje roční obrat do půl milionu korun českých [5].

 

Doporučení pro další výzkum:

  • Zhodnocení dopadů programu u dalších výsledkových indikátorů, jako je osobní příjem jednotlivce a rodiny, nebo pracovní spokojenost nových podnikatelů.

 

Citace článků a odkazy na plný text studií:

Dvouletý, O. (2017). Does the Self-employment Policy Reduce Unemployment and Increase Employment? Empirical Evidence from the Czech Regions. Central European Journal of Public Policy, 2(11), 11–22. Dostupné z: https://doi.org/10.1515/cejpp-2016-0032

Dvouletý, O., & Hora, O. (2020). Analýza dopadů programu podpory podnikání pro nezaměstnané v České republice. Politická ekonomie, 68(2), 142-167. Dostupné z: https://doi.org/10.18267/j.polek.1267

Dvouletý, O. (2020). Starting Business out of Unemployment: How do Supported Self-employed Individuals Perform?. Entrepreneurship Research Journal, (v tisku). Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/341041562_Starting_Business_Out_of_Unemployment_How_Do_Supported_Self-employed_Individuals_Perform

[1] Příspěvek na založení samostatně výdělečné činnosti (SÚPM SVČ) je poskytován od roku 2004 dle Zákona o zaměstnanosti č, 435/2004, § 113. Výše dotace se odvíjí od rozhodnutí příslušné pobočky Úřadu práce a finanční příspěvek tvoří max 6, resp. 4 průměrných platů dle výše nezaměstnanosti v kraji.

[2] Analyzovano bylo období let 2012–2015, podrobnosti viz Dvouletý (2017).

[3] Analyzováni byli příjemci podpory v roce 2014, podrobnosti viz Dvouletý a Hora (2020).

[4] Analyzován bylyy nově založené podnikatelské subjekty vzniklé v letech 2009–2017, podrobnosti viz Dvouletý (2020).