Taxonomy of collaborative workspaces

Hlavním přínosem projektu je to, že se nám podařilo shromáždit dostatek údajů pro modelování taxonomie současných coworkingových prostorů. Podařilo se nám odvodit tři rozhodující rysy coworkingu a čtyři různé kategorie, které pomohly objasnit tento koncept a které lze je použít k identifikaci a posouzení coworkingových prostorů a s jejichž pomocí lze také odlišit coworkingové prostory od ostatních, podobných forem sdílených pracovních prostorů.

Etnografie a následné dotazníky navíc odhalily, že současné coworkingové prostory se slily natolik, že je obtížné rozlišovat jednotlivé modely. Výzkum proto podpořil hypotetické tvrzení, že současné prostředí pro spolupráci se transformovalo do sdílených kancelářských prostor, které nemusí být nutně založeny na komunitě a mají omezenou kapacitu pro podporu horizontálních interakcí mezi uživateli pracovního prostoru. Jak již bylo řečeno, zjistili jsme, že v důsledku toho coworkingové prostory často záměrně vykreslují obraz komunit a principů spolupráce, zatímco v praxi jejich pracovním prostorům chybí dostatečná mediační podpora, která by umožnila směrovat jednotlivá setkání k rozvoji dynamických sociálních spolupracujících sítí. Souběžně s fenoménem „share-washing“, kde projekty sdílení a platformy zaměřené na komunitu vědomě sledují spíše vlastní ekonomický zájem, místo aby podporovaly služby typu peer-to-peer, lze tedy využívat tzv „community-washing“ k propagaci a prodeji „fungování“ neexistujících komunit ve sdílených pracovních prostorech.

Projektovému týmu se podařil úspěšně najít cestu k místnímu coworkingovému průmyslu a seznámit se s klíčovými jednotlivci v oboru. Tyto výstupy jsou důležité pro budoucí práci na souvisejícím resortním projektu, který získal finanční prostředky prostřednictvím schématu GAČR, a pro pokračování vědecké práce na dalších souvisejících tématech. K srpnu 2020 procházejí dva články zpracovávající výstupy projektu v recenzním řízení a zatím nebyly nezveřejněny.